Nejkratší cesta nemusí být vždy ta nejbezpečnější. Děti by měly využívat cesty s množstvím kolemjdoucích, které můžou v případě nouze oslovit. Projděte společně s Vaším dítětem tu cestu, na které může dítě v případě nouze vždy někoho oslovit a ukažte mu místa, například obchody, kde může najít útočiště. Vašemu dítěti musí být jasné, že nesmí z této cesty nikdy sejít a musí jít rychle bez zastavování domů.
Dohodněte se s ostatními rodiči na tom, aby upozornili svoje děti, že absolvovat cestu do školy a ze školy smi pouze v předem vytvořené skupině se svými kamarády.
Nacvičujte s Vaším dítětem a s přizvaným cizím dospělým pomocí různých inscenačních her, které jsou zaměřené na situace z reálného života jak se má dítě zachovat při komunikaci s neznámým, který se snaží s ním navázat kontakt, případně ho láká do auta. Pokud je dítě oslovené cizí osobou, která se ho ptá na směr cesty, musí jít dál bez zastavení s odpovědí : „já jsem jen dítě, zeptejte se nějakého dospělého!“.
Děti milují tajemství a právě tuto skutečnost využívají pachatelé. Vysvětlete Vašemu dítěti, že neexistuje žádné tajemství, které by nesměli vědět máma s tátou, bez ohledu na to, co jim řekne nějaký dospělý.
Nikdy nedávejte jméno a adresu Vašeho dítěte na vnější stranu školní tašky, ale umístěte štítek se jménem raději dovnitř.
Dohodněte si s Vaším dítětem heslo, pro případ, že ho nemůžete vyzvednout na domluveném místě a o pomoc požádáte Vašeho kolegu, a nebo souseda. Dítě nasedne do auta, nebo půjde společně jen s tou osobou, která mu poví domluvené heslo.
S dítětem je potřeba nacvičovat hlasitý křik, aby v případě nouze nezůstalo zaskočené a dokázalo přiměřeně reagovat.
Nacvičte s Vaším dítětem a několika známými, jak má dítě cíleně žádat o pomoc kolemjdoucí. Vaše dítě se musí naučit přímo oslovit cizí osoby, např.: “ Vy tam v té červené bundě, prosím, pomozte mi. Ten muž mě sleduje, mám strach.“
Vysvětlete Vašim dětem, co si můžou dospělí vůči nim dovolit. Opatrné musí být i vůči lidem z blízkého okolí např. sousedům, kterým důvěřují. Stanovte jasná pravidla, pro které neexistují výjimky a procvičujte každé pravidlo pomocí hry.
Rodiče musí vytvořit pravidla pro svoje děti, které je třeba s nimi nacvičovat formou her. Poproste za účelem hry např. známého nebo kolegu z práce, kterého Vaše dítě nezná, aby Vám pomohl při nacvičovaní různých situací z reálného života. Zlaté pravidlo při inscenačních hrách: děti musí vždy vědět, že se jedná o hru a nesmí při tom nikdy dostat strach.