Ke stažení: clanek_duse-vitezeni.pdf
Každý člověk ho má, ale pouze nemnozí vědí, jak jej mají aktivovat pro sebeobranu. Řeč je o bojovém duchu. Stojí zcela na konci velké sedmice obranných předpokladů ve WingTsunu, jak byly formulovány velmistrem prof. Dr. sc. Kernspechtem. K těm patří: Uvědomělost, uvolněnost, jednota těla, rovnováha, citlivost, načasování a právě tak bojový duch. Co je tím míněno a jakou roli hraje ve WingTsunu?
Na otázku, co činí bojového ducha, vyprávěl DaiSifu Giuseppe Schembri (8.PG) následující historku. Vypráví o žákovi WingTsunu, který sloužil dlouhé roky v izraelské armádě: "Byl v plné bojové výzbroji a musel prohledávat opuštěný dům. Vypadalo to, že tam nikdo není, když si najednou všiml dvou malých svítících očí. Poznal krysu. Oči se na něj dívaly. Krysa už neměla žádnou možnost úhybu a byla v tísni. Aniž by váhalo, skočilo malé zvíře na vojáka. Později mi vyprávěl: "Byl to největší úlek mého života." Reakci takového druhu by od tak malého zvířete nikdy nečekal!"
Mnozí lidé staví bojového ducha do stejné roviny s agresivitou. Ovšem jedná se přitom skutečně o stejný fenomén?
Když člověk sleduje význam pojmu, znamená agrese (lat.: aggredere) pouze "jít dopředu".
Z psychologického pohledu se jedná o jednání, jímž má být přímo nebo nepřímo poškozena jiná osoba. Slouží také k tomu, aby řídila obavy, jak je tomu například u dětských výbuchů vzteku.
Podle toho, jaké chování ji ve které situaci vyvolává, hodnotí člověk agresi jako "konstruktivní" nebo "destruktivní".
Může být instinktivní, pasivní, aktivní, tělesná, slovní, utlačovací, svévolná, otevřená a skrytá. Agrese je pocit, který nás žene k tomu, "jít vpřed". Zažíváme ho zpravidla jako nekontrolovaný, nenávistný a výbušný.
Výraz "bojový duch" je naproti tomu téměř zušlechťován slovem "duch". Člověk s ním spojuje něco civilizovaného: určitý vnitřní postoj. Tak předchází v budhismu duch všemu mluvení a jednání. Zkouší se zde skrze cvičení pozornosti jeho kontrola, řízení a zaostření. V bojové situaci může "duch" svádět agresivitu do příhodných drah, jakmile jen člověk pozná jeho a zároveň sebe sama. Podle velmistra prof. Dr. sc. Keitha R. Kernspechta je s tím spojeno, že sami poznáváme smíšené pocity převahy, ".. za druhé praxe pozorování sebe sama a za třetí WT-technika takzvané rozdělené pozornosti, která psychologickým způsobem zabraňuje, aby se člověk zapomenul". Je důležité, poznat sám sebe s vlastními agresemi, abychom mohli bojového ducha lépe rozvíjet. Jak je to možné pomocí WingTsunu?
"Následujeme Sun Tzu", říká velmistr Kernspecht, "stavíme se na místo, které vypadá bezvýchodně, na kterém nás může zachránit jen boj: zcela těsně k soupeři! Proto nepotřebujeme odvahu od začátku, nýbrž vynucujeme ji hned poté." To je náš způsob přiblížení. Tak jak je vybudována výuka WingTsunu, začíná začátečník agresivní obranou vpřed. Tím je získávání bojového ducha součástí našeho systému WingTsunu. Začátečníci se učí v programech BlitzDefence, že v případě sebeobrany je útok nejlepší obranou. Ve všech možných cvičeních, později ve hře zvané LatSao, dochází k nasazení jistého tlaku dopředu. V programu 10. žákovského stupně se zkouší, jak se člověk prosadí proti více útočníkům. Na 12. žákovském stupni stojí bojový duch na nejpřednějším místě. Zkoušený žák je všemi možnými cvičeními přiveden až na pokraj vyčerpání, aby se pak osvobodil ze zdánlivě bezvýchodné pozice.
Na otázku, co má dělat v případě útoku sedmý žákovský stupeň, odpovídá velmistr Dr. sc. Kernspecht: "Samozřejmě sám zaútočit! Žák se od počátku vydává na určitou cestu. Pokud zvládne cvičení, může je také prakticky použít. Když přitom má co dělat se strachem, cítí se nejistě nebo něco podobného, má vždy ještě svůj útočný WingTsun. To se naučil dříve. To už mu nikdo nevezme. Musí si jen být vědom, že to není ten kompletní, taoisticky kooperativní WingTsun. Pro sebeobranu to může stačit, mistrovské bojové umění to však ještě není." Tak čelí člověk v pozdějších programech jakýmkoliv útokům pozorněji, "taoisticky klidněji", může se spolehnout na "svůj pocit" a vlastní širší spektrum pohybů. Cítí se celkově svobodněji. "Mistr KungFu si představuje, že protivník je jeho žák. Přesto musí být člověk schopen vyvolat bojového ducha. Neboť bez něj je sebeobrana nemožná", říká velmistr Kernspecht, "bojový duch je poslední neznámá veličina, která má často více rozhodující význam, než všechny ostatní jmenované faktory."
Jak se ve WingTsunu trénuje bojový duch?
Imaginace je podstatnou součástí bojového ducha. K tomu říká velmistr Dr. sc. Kernspecht: "Je tím míněno 'vnější držení těla'. Pohled, postoj, který vytváří odpovídající nitro. Dívej se jako válečník, chovej se jako válečník a pak jsi válečník."
Dále jej lze probouzet hravým způsobem programy BlitzDefence a ve hře LatSao. Poslednější funguje například tak, že člověk svého partnera značně "nervuje". Je jedno, zda má před sebou někoho klidného nebo impulsivního, praktického nebo opilého: každý člověk má bod, při jehož dosažení z něj lze vytáhnout rezervy. Tento bod je vstupními dveřmi pro bojového ducha. Pokud je při výuce rozkopneme, můžeme jej cvičit. Obecně jsou člověku při výuce ukázány jeho vlastní hranice. Je zostřen pohled dovnitř a ven.
Důležitá je ale také zkušenost, nekapitulovat ani při cílených nepřátelských zásazích. Ty můžou nenadále přijít v chaotické situaci. Kdo cvičí přesně toto a možná i dostane nějaký úder a přesto důsledně a vytrvale útočí, tomu je bojová situace již téměř jako situace tréninková (podívej se na 12. žákovský program). Co nemůže trénink v žádném případě přinést, je zacházení s určitými strachy, které by mohly brzdit bojového ducha. Proto pracují rváči se sugescí a přemrštěným sebehodnocením, aby nakonec měli před sebou oslabenou oběť. Člověk by neměl nechat na sebe působit nepřátelské pokusy o zastrašení - silová věta WingTsunu: "Osvoboď se od síly soupeře!" Pouze ten, kdo vystupuje sebevědomě a jasně, právě "bojovně", může odpočátku obrátit situaci ve svůj prospěch. Citát z knihy "Vom Zweikampf“ (O souboji dvou) : "Jestliže je bojová vůle vašeho soupeře oslabena již před bojem, bude ze strachu před vaší odplatou vyvíjet jen polovičatý odpor."
Jak je vidět v případě vojáka a krysy, může bojový duch rozhodnout boj zcela nepředvídaně. "Velikost a síla přitom nejsou jediné věci, které mají význam", shrnuje DaiSifu Schembri.
Bojový duch k tomu obsahuje mnohem více než agresi a WingTsun obsahuje mnohem více než agresivní obranu vpřed. Ve WingTsunu není potřeba žádný doplňkový trénink bojového ducha, je to už obsaženo v našem systému případně v mnoha WingTsun cvičeních. Podle toho, na co se klade při výuce důraz, může se člověk ve všech programech učit přesně ty aspekty, které jsou pro rozvoj bojového ducha nezbytné.
V tomto smyslu: "Cvič na tréninku tak, jakoby to bylo doopravdy", říká čínské přísloví, " a stav se v reálném boji těsně k protivníkovi, tak aby pro Tebe neexistoval už žádný ústup.
Zdroj: Magazin WING TSUN WELT, 2009
číslo 33, str. 71-74, „Die Seele des Siegens“
Překlad: Kateřina Holubová
Grafická úprava PDF: Jiří Fictum
|
clanek_duse-vitezeni.pdf clanek_duse-vitezeni.pdf |
otevřít | stáhnout |